Technické parametry:
• Napájeno baterií 9V
• Odběr proudu 0,95 mA
• Životnost baterie cca 1000 hodin
• Zesílení +12dB
• Korekce:
• Basy: +14dB/-4dB @55Hz
• Výšky: +14dB/-12dB @6,5kHz
• Rozměry krabičky: 43mm x 25mm x 14mm
BP-4 aktivní elektronika pro baskytaru
Tato aktivní elektronika vznikla v roce 2001, i když tehdy to byla "revision A" a dneska už je "revision L".
Chtěl jsem aktivní elektroniku kvůli nízké výstupní impedanci (odolnější proti rušení na pódiu), "pořádné" korekce, ne jen zkratovat výšky na zem, a hlavně vyřešit, co se bude dít při špičkách.
Kolem roku 2000 jsem něco dělal spolu s Jirkou Kramperou, mluvili jsme o tom, a on mi poradil obvod, který používal v Kanadě v kytarovém elektronkovém zesilovači. V BP-4 je stejný obvod, ale místo elektronky je použit tranzistor J-FET. Taky to narazí na limit, ale než to začne řezat, začne to omezovat. To omezení je zaoblené, podobně jako u elektronky, více z jedné strany (nahoře nebo dole), vypadá to jako UUUUUU.
Hrál jsem si s tím obvodem poskládaným v nepájivém kontaktním poli, když mě v roce 2001 navštívili v dílně Stuart Spector a PJ Rubal. Líbilo se jim to a Stuart chtěl vzorek... No a od roku 2003 se ta aktivka používá v evropských Spectorech a od roku 2005 v Legend Classic (Korea) pod názvem TonePump, respektive TonePump Jr.
Takže nejdřív ty špičky...
Přebuzení při špičkách se dost dobře nedá při snímání elektromagnetickými snímači zabránit. Nejlíp to zvládá elektronka (proto se na ně pořád hraje), ta to "neořízne", ale omezí, a to omezení je zakulacené. Tranzistor to "ořeže" a operační zesilovač (to dneska používají skoro všichni) si kromě toho oříznutí ještě "vymýšlí" něco, co v tom původním signálu vůbec není. Když se ten signál na výstupu operačního zesilovače "nevejde" do těch 9ti voltů z baterky, tak si zakmitá, "přilepí" se na těch 9 voltů, sinusovka už jde dolů, už by se to tam vešlo, ale operák ještě "spí". Tomu parametru, za jak dlouho se "vzbudí", se říká "recovery time" atd. No prostě hrůza. Hodně výrobců aktivek se tomu vyhýbá dvěma 9V baterkama, Voltage Doubler atd. Jak říkám, hrůza...
Problém je v tom, že přijdeme o začátek tónu a ta část sluchu, která je v mozku (ne ucho, tomu to je jedno), si s tím neví rady. Muzikanti pak kroutí korekcema, pořád něco hledají, mění aparáty - prostě nejsou spokojeni... Říkal jsem si tedy dobře, narazit na tu napáječku to musí, ale chci to mít pod kontrolou. Na obrázku vidíte, jak to "hezky" kreslí. Ten obrázek je ze simulačního programu LTspice, ale totéž můžete vidět na osciloskopu...
To zkreslení je hlavně zkreslení 2. harmonickou a to je tentýž tón o oktávu výš. Trvá to chviličku - pár milisekund - a ani chvilku to "nespí". No a protože se jedná o muziku, komu to vadí, že tam na pár milisekund je i trochu oktávy. Prostě to "vyslovuje", nepřicházíme o začátek tónu.
Další věc jsou korekce. Hodně se používá Baxandallův korektor s operačním zesilovačem. Jasně, je to nádherná "technická" korekce, ale my potřebujeme korekce pro baskytaru.
Takhle to dělá Baxandall, možná dobré pro hifi, ale ne pro basu:
A takhle to je v BP-4:
Ještě když jsem aktivně hrával (Schelinger, Citron, Framus 5, Marsyas), tak jsme chtěli mít basu hezky "nabasovanou", ale od 40Hz dolů se to ostře řezalo. Jednak to žádná bedna nezahraje a navíc by to nešlo vylisovat. S výškami je to tak, že něco jiného jsou "výšky" pro kytaru, dechy, činely atd. a něco jiného pro baskytaru. Navíc "tam nahoře" hrajou v kapele jiné nástroje, takže je dobré se jim tam neplést. Takže BP-4 má vrchol na 6,5kHz a pak to pomalu klesá.
Zatím konec, ale bude toho ještě víc ... :-)